Kronika města Vratimova – část 11.

Jednání o stavbu chudobince

K žádosti místní školní rady musí se sklepní místnosti ve školní budově, které slouží zatím za chudobinec, vykliditi a usneseno ve schůzi obecního zastupitelstva dne 2. ledna 1926 všemi hlasy postaviti chudobinec s bytem pro policejního strážníka a noclehárnou. Stavební sekce se pověřuje, aby přípravné práce, jako vyhlídnutí stavebního místa a sestaveni rozpočtu provedla. Dne 20. března 1926 usneseno v obecním zastupitelstvu, aby se koupil pozemek na stavbu chudobince od Rud. Vašíčka, parcel. čís. 556/45, který jej obci nabízí po 8 Kč za m'. Usneseno dále, aby starosta a náměstkově a stavební sekce se dohodli o plánu na stavbu chudobince. Obecní zastupitelstvo usneslo se dne 4. září 1926, aby se stavbou obecního domu (chudobince) začalo se ihned. Pro postaveni na obecním pozemku, koupeném od Kilingrové, hlasuje 16 členů, pro postavení na pozemku, koupeném od Vašíčka, hlasuje 12 členů. Ve schůzi dne 24. záři jednala obecní rada společně se stavební komisí o ofertech na stavbu obecního chudobince a navrhuje obecnímu zastupitelstvu stavitele pazourka.

Přeměna šestitřídní ob. školy na pětitřídní

V roce 1926 byla šestitřídní obecná škola proměněna na pětitřídní, tedy degradována z výše organisované na školu nižší kategorie. Koncem školního roku 1925-26 byla VI. třída zrušena aniž místní činitelé se proti tomu postavili, protestoval proti tomu pouze ředitel této školy. Jak docela jinak si počínala uvědomělá obec Paskov, kde také při měšťanské škole je obecná škola šestitřídní. Když úřady zamýšlely zrušiti VI. třídu, postavili se jak místní školní rada, tak obecní zastupitelstvo proti tomuto úmyslu školních úřadů a šestitřídní školu zachránili. Je nesporno, že pro žáky, kteří z různých příčin nemohli navštěvovati školy měšťanské, bylo prospěšno, aby alespoň vychodili šestitřídní obecnou školu a tak nabyli vysvědčeni ze VI. třídy. Je podivno, že strany, které té doby měly v ohci, jak v místní školní radě, tak v obecním zastupitelstvu, většinu, a které mají vždy osvětu a pokrok na jazyku, docela klidně k tomu příhlížely, když škola vícetřídní proměněna byla v ménětřídní, proti čemuž by se byla bránila každá horská dědinka.

Koupě lesa Důlňáku

Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 4. záři 1926 usneseno k návrhu pana J. Sedlaříka většinou hlasů učiniti u J. mor. spořitelny v Brně dotaz ohledně prodejních podmínek lesa Důlňáku v katastrální obci Vratimově. Ve schůzi dne 29. září 1926 usnesla se obecní rada na koupi lesa Důlňáku. Usneseno vstoupiti ve styk se Slezskou Ostravou, která také jevila zájem na koupi tohoto lesa pro obec ostravskou a trvati na ceně 934 000 Kč stanovené Pozemkovým úřadem. Ve schůzi dne 15. prosince 1926 usneslo se obecní zastupitelstvo na koupi lesa Důlňáku s dvěma obytnými objekty za úhrný obnos 1 050 000 Kč. Kupní cena se zaplatí z obecni hotovosti a tato hotovost uloží se do reality jako kmenové jmění. Obec jako kupitelka hradí veškeré výlohy s koupí spojené, jako poplatek pozemkovému úřadu, dávku převodní, dávku z přírůstku hodnoty, kupní smlouvu atd. Kupitelka je si vědoma servitutu vodního práva obce Slezské Ostravy, obec souhlasí s převzetím personálu hajného plně a lesního z polovice. Kupní cenu zaplatí obec hotově, ponechává si však na vůli nechati na lese váznuti 400 000 Kč na 6 %. Pro koupi lesa za uvedených podmínek hlasuje 20 členů, 9 členů vzdává se hlasování. Proti nehlasoval nikdo.

Další jednání o zřízení obecního hřbitova

Obecní zastupitelstvo usneslo se 15. prosince 1926, by obec přikročila k zřízeni obecního hřbitova na kostelním pozemku ležícím severně od dosavadního hřbitova. O ponechání tohoto pozemku k účelům hřbitovním bude se s kompetentními úřady vyjednávati a bode se hleděti získati tento kostelu patřící pozemek za výměnu jiného pozemku. Potřebný obnos na zakoupení náhradního pozemku na výměnu, pak oplocení a odůvodněni a jiné povoluje se z obecni hotovosti. Část tohoto pozemku určena by byla k rozšíření dosavadního hřbitova. Toto usnesení doplňuje se tímto dodatkem. Nepovolí- li úřady použili uvedeného pozemku za hřbitov, opatři obecní zastupitelstvo pro tento účel jiný vhodný pozemek. S přifařenými obcemi bude se vyjednávati o rovnoměrných příspěvcích na vybudování a udržováni tohoto hřbitova. Pro tento návrh hlasují, až na 3, všichni členové obecního zastupitelstva.

1927 Kino licence

Ve schůzi obecního zastupitelstva 9. února 1927 usneseno většinou hlasů, by licence na kinematograf udělena byla obci Vratimovu a nedoporučuje se udělení kinolicence tělocvičné jednotě Sokol ve Vratimově. Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 2. dubna 1927 pozměněno bylo usneseni ze dne 9. února tr., v ten smysl, že se doporučuje většinou občanských hlasů uděleni kinolicence Slezské Matici Osvěty lidové ve Vratimově. Konečně bylo však rozhodnutím policejního ředitelství v Mor. Ostravě propůjčena kinolicence tělocvičné jednotě Sokol.

Odškolení Nového pole od Vratimova a přiškolení do Kunčíc n. O.

Části obce kunčické, Popinec a Nové Pole a domky podél okresní silnice až ke dráze náležely od roku 1884 ke škole vratimovské, ačkoliv v tomto roku zřízena byla v Kunčicích samostatná škola. Do roku 1884 náležely celé Kunčice ke škole vratimovské. Po připojeni osady Popince k Vratimovu zůstala ještě osada Nové pole a domky podél silnice přiškoleny k Vratimovu. Škole kunčické ubylo v roku 1926 tolik žactva - válečné ročniky - že počet tříd zredukován ze 6 na 3. Tamní místní školní rada zažádala u školních úřadů, aby osada Nové pole byla od Vratimova odloučena a přiškolena asi s třiceti žáky ke škole kunčické, obec Vratimov se tomu nebránila, ba naopak podporovala žádost obce Kunčic, že vlastně je to správné, aby se obec kunčická starala o děti svých příslušníků. Konáno komisí školní řízení na místě samém, občané novopolští nechtěli do Kunčic, místní školní rada a zastupitelstvo zdejši obce vyslovily se v sezení dne 4.záři 1926, 15 proti 12 hlasům pro přiškoleni jmenované osady ke škole kunčické a dle toho usneseni rozhodl také okresní školní výbor, že přáním obou obcí se vyhovuje. Proti tomuto rozhodnuti podali občané novopolští odvolání k Zemské školní radě. Zemská školní rada zamítla však rekurs občanů novopolských výnosem ze dne 20. dubna 1927, čís. III-126/2 a tím ukončeno jednáni o odškolení. Počátkem školního roku 1927-28 odešli žáci kunčičtí ze zdejší školy.

Elektrisace Podlesí

Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 25. července 1925 bylo usneseno vyhověti žádosti občanů z Podlesí o elektrisaci této části Vratimova, předem však nutno zjistiti náklad, který bude Mor. sl. elektrárna žádati a uvědomiti občany z Podlesí o zařizovacích výlohách a o nákladu na osvětlení vůbec. Dne 2. ledna 1926 sděleno zastupitelstvu, že Mor. sl. elektrárna žádá za provedení elektrisace v této osadě 70 000 Kč. Má se vstoupiti ve vyjednávání s elektrárnou ohledně snížení obnosu a vyšetřiti skutečnou potřebu světla pro Podlesí. Vyjednávání řídil úřadující náměstek Jan Šimík. Ve schůzi dne 9. úoora 1927 schvaluje se výstavba el. sítě na Podlesí nákladem 70 000 Kč. Tím uskutečněna elektrisace Podlesí. Světlo rozžato tam poprvé 31. srpna 1927.

Měšťanská škola - příspěvky žáků

K návrhu místní školní rady usneslo se obecni zastupitelstvo ve schůzi 9. dubna tr., aby přespolní žáci navštěvující zdejší měšťanskou školu, platili na věcné potřeby školy roční příspěvek 250 Kč. Usneseni místní školní rady se schvaluje. Pro usnesení hlasuje 15 členů, proti nikdo. I při tomto poplatku je obec ještě zkrácena, neboť na zdejší měšťance připadá na jednoho žáka nákladu na věcné potřeby školy asi 400 Kč, při padesáti žácích z cizích obcí doplácí Vratimov na jednoho žáka 150 Kč, čili na všechny pro tento rok 7 500 Kč.

pokračování příště