Kronika města Vratimova – část 12.

Obecní kronika

V této schůzi zastupitelstva zvolen byl obecním kronikářem ředitel školy v. v. Karel Vavřík, kterýmá napsati důležitější události od 28. října 1918.Kronika obce Vratimova od nejstarší paměti až do převratu 1918 vypracována byla panem profesorem Adamusem z Mor. Ostravy, zdejším to rodákem a bude vydána tiskem na náklad obce.

Příspěvek na okresní silnice

Obecní zastupitelstvo béře na vědomí, že na vybudování okresních silnic k Hor. Datyním a Bartovicím zaplatila již obec Vratimov příspěvek 250 000 Kč.

Kanalisace

V téže schůzi 2. 4. usneseno vystaviti od hostince Paskovského až ke strouze u továrny kanál, který by odváděl veškerou okolní povrchovou vodu do strouhy a byl by počátkem budoucí kanalisace dolního Vratimova. Náklad obnášel 58 000 Kč, na to by přispěl okresní silniční výbor polovici. Grunt čís. 1 ve Vratimově byl v dávné době asi před 60 lety částečně rozparcelován, tehdejším majitelem byl Borovec. Zadní část gruntu u Nového lesa byla na drobnější části rozprodána a na těchto vystavěny byly domky. V posledních 5 letech odprodány i ze sousedního gruntu čís. 4, jehož majitelem byl František Hrdý, zadky a taktéž rozparcelována zadní část gruntu čís. 6, majitel Alois Lyčka a na těchto odprodaných pozemcích stavěny taktéž domky, tak že u Nového lesa vznikla malá kolonie asi 20 domků. Ze všech těchto usedlostí posílali od vzniku této kolonie děti do školy v Řepištích, poněvadž škola ve Vratimově je vzdálena 4 km, kdežto do školy v Řepištích je jen něco přes 1 km. Těchto vratimovských dětí bývalo v řepišťské škole každoročně 10 – 15. Až do roku 1927 nežádala obec řepišťská žádného poplatku od obce vratimovské, snad jen nepatrný školní plat od rodičů žáků vratimovských.

Škola v Řepištích vzrostla po válce na čtyřtřídní a bylo nutno rozšířiti školní budovu přístavbou, kteráž vyžadovala nákladu přes 400 000 Kč. Tamní místní školní rada obrátila se na obec vratimovskou o příspěvek na přístavbu školy z důvodu, že ji navštěvují žáci z Vratimova již od doby, kdy domky na sousedních vratimovských pozemcích byly vystavěny. Místní školní rada ve Vratimově pojednala o této žádosti a navrhla na přístavbu školní budovy v Řepištích subvenci 10 000 Kč. Obecní zastupitelstvo ve schůzi dne 22. října 1927 zvýšilo tento příspěvek na 20 000 Kč s tou podmínkou, že obec Řepiště na obci Vratimovu nikdy již poplatku požadovati nebude ani od rodičů dotyčných dětí a že bude školní děti z vratimovské části od Nového lesa, bezplatně, v jakémkoli počtu do řepišťské školy přijímati. Avšak místní školní rada v Řepištích ohradila se proti této podmínce a omezila počet vratimovských dětí na 20, které musí býti do řepišťské školy přijaty. Subvence byla vyplacena. Na takových odlehlých samotách povolovati stavění domků je vždy pro obec nevýhodné a nákladné. Tyto domky jsou obyčejně vzdáleny od školy, nemají komunikace, nemají osvětlení, kde je zavedena elektrisace a obyvatelé takových nově postavených kolonií vždy dovolávají se pak všeho toho, jsou tam vždy nespokojení občané a obci povstanou neobyčejné náklady, aniž by obec měla značnější příjmy od těchto občanů, kteří platí snad jen několik korun daně ročně. Proto by se mělo povolovati stavěti domky jen v přiléhajících částech osídlené obce, totiž v souvislosti s ostatní obcí, což ve Vratimově je snadno možno, když z velkostatku lze u okres. silnice koupiti malé částky pozemků, 10 a i menší, na vystavení domku. I z toho stanoviska, že kolonie takto vzniklá vymyká se policejnímu dozoru, je tento způsou osidlování neprospěšný.

Pomník padlým vojínům

Ve schůzi obecního zastupitelstva 29. listopadu 1927 usneseno postaviti padlým občanům vratimovským, legionářům a vojínům, pomník. Zároveň usneseno zříditi park s hřištěm na továrním pozemku, odříznutým novou okresní silnicí, mezi usedlostí pana Paskovského a továrními pozemky u dvora. Obec ať se postará o získání tohoto pozemku koupí nebo záměnou. Pomník měl by býti odhalen v jubilejním roce 1928, v den Svobody 28. října.

Sloučení škol pod jednou správou

V místní školní radě vznikl spor o sloučení obou škol, obecné a měšťanské, pod jednu správu. Jelikož tato věc má pro školství ve Vratimově značnou důležitost, budiž zde vylíčena. Místní školní rada pojednávajíc ve schůzi dne 20. 5. 1927 o této záležitosti, odmítá s rozhořčením každý útok na samostatnost obecné školy. Provedení tohoto usnesení znamenalo by průlom do nynějšího systému, že každá škola má míti svou místní správu a přivodilo by to jistě zhoršení hmotných poměrů učitelstva obecnoškolského, jelikož nejlepší místa správcovská byla by pro učitelstvo obecných škol ztracena. Úsporné důvody jsou malicherné a nepadají na váhu.

Slučování škol obecných s měšťanskými pod jednu správu nasvědčovalo by tomu, že učitelé obecných škol nedovedou říditi vícetřídní školu a jest jisto, že by ředitelé měšťanských škol v těchto případech tím více ukázali svou povýšenost nad učitelstvem škol obecných, z čehož by vznikl odpor proti školám měšťanským. Zavedení takové bylo by jen na újmu kolegiálnímu spolupůsobení obou kategorií učitelstva. Veškeré učitelstvo obecnoškolské staví se jednomyslně proti všem slučovacím pokusům na odpor, ale nejen toto, i valná část učitelstva měšťanského vyslovuje se proti těmto snahám zbaviti obecné školy samostatnosti. Návrh takový mohl by ve Vratimově vyjíti jen z osobního nepřátelství několika členů místní školní rady k učitelskému sboru obecné školy. Místní školní rada nedá nikdy svého souhlasu k této degradaci obecné školy. Dále budiž konstatováno, že při projednávání dotyčného návrhu dne 30. července 1926 stala se hrubá nesprávnost, jelikož z 15 členů místní školní rady bylo přítomno pouze 6, kteří tedy nebyli k usnášení způsobilí a přece návrh ten odhlasovali a jako pravoplatné usnesení nadřízenému úřadu školnímu předložili. Tito členové byli: Adámek, Křiva, Pavlický, Štěpán, Šigut a Stranská, býv. učitelka obecné školy. Aby jich bylo více, přibrali k hlasování i jednoho občana z Hrabové, který zasedal v místní školní radě s poradním hlasem. A co ještě důležitější, schůzi tuto svolali socialisté o prázdninách, kdy učitelstvo nebylo ve Vratimově a ti učitelé, kteří zasedali v místní školní radě, nemohli se této schůze zúčastniti. Tím, že v podání k okresnímu školnímu výboru nebyl uveden počet členů přítomných při hlasování, klamali vědomě úřad a měli by za to býti voláni k zodpovědnosti. Proti tomuto nesprávnému jednání podán byl ostatními členy místní školní rady protest. Usnesení toto bylo již v sezení 29. září 1926 v místní školní radě zrušeno, leč nebylo o tom tehdejším předsedou učiněno oznámení okr. školnímu výboru. Hlasováno opět o tomto předmětu proti sloučení správ škol, hlasovalo 10 členů, pro 2 členové, 1 se vzdal hlasování.

Prodej selské usedlosti čís. 21

V tomto roku přišla prodejem usedlost čís. 21 do majetku Josefa Cháně, hoteliera v Mor. Ostravě, za cenu asi 350 000 Kč. Dřívější majitel Josef Klega se odstěhoval do St. Města u Frýdku. Klega se na usedlost čís. 21 přiženil.

Zřízení obecního hřbitova – zamítnutí

Proti zřízení obecního hřbitova na jiné parceli než na přiléhající k dosavadnímu hřbitovu podala zdejší továrna ohražení k zemské správní komisi. Tomuto rekursu bylo vyhověno. Rekurs ten opíral se o dávnější rozhodnutí správního soudu, dle kterého není potřeba nového hřbitova vůbec prokázána.

Výkup vodních pramenů

Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 28. dubna 1928 projednána smlouva o výkupu vodních pramenů v Zaryjích od dotyčných majitelů pro zřizující se vodovod. Hlavní body této smlouvy: každý majitel obdrží za vodu jednou provždy 15 000 Kč a za pozemek ve velikosti dle potřeby stanoví se cena 5 000 Kč za měřici (19,18 a). Prameny jsou 4, na gruntě dědiců Kaločových čís. 9, na gruntě Františka Slívy čís. 17, na gruntě dědiců Teofila Vašíčka čís. 19 a na pozemku Marie Březinové čís. 91. Za chalupu u pramene Březinka, která musí býti odstraněna, zaplatí se majitelce Březinové 25 000 Kč. O tento pramen vede se spor komu patří, či vdově Březinové nebo dědicům Brožovým čís. 29.

pokračování příště