Město Vratimov
Město Vratimov Oficiální stránky města

Kronika města Vratimova – část 13.

Kronika města Vratimova – část 13.

Zřízení hřiště a postavení pomníku

Ve schůzi obecního zastupitelstva 9. června 1928 vzato na vědomí rozhodnutí zemské správní komise ohledně zřízení hřiště a postavení pomníku. Zemská správní komise usnesení obecního zastupitelstva ze dne 29. 11. 1927 ohledně zřízení parku a hřiště a postavení pomníku na továrním pozemku neschválila a žádá nové usnesení. Obecní zastupitelstvo šestnácti hlasy proti dvanácti,usnáší se na následujícím. Od zřízení parku a hřiště upouští se úplně. Vratimov je bohatý na přírodní parky a hřiště, jsou to lesnaté Zaryje, obecní les Důlňák a slunné břehy Ostravice, lepších míst občanstvo vratimovské nikde nenajde. Odboru Matice osvěty lidové povoluje se postavení pomníku legionářům a padlým vojínům ze zdejší obce. Na pozemku obecním, který bude určen a přislibuje se na ten účel subvence. Odbor Matice osvěty lidové, místní legionáři a jiné korporace ať přistoupí k přípravným pracím k postavení pomníku.

Jednání o vodovodu

Obecní rada ve schůzi 19. července tr. jednala se zástupci obce Kunčic nad Ostravicí o výstavbě vodovodu, by Kunčice se vyslovily, že se na vodovod definitivně připojují a že zvýšený náklad na vratimovský vodovod bude tato obec umořovati a úrokovati. Ve schůzi 15. září tr. usnáší se obecní zastupitelstvo všemi hlasy na stavbě vodovodu nákladem obce. Záležitost stavby vodovodu svěřena stavební komisi a usneseno, by po vyřízení formalit byla stavba vypsána.

Jubileum naší státní samostatnosti

Desítileté trvání našeho státu mělo se důstojným způsobem jednotně oslaviti pod protektorátem a nákladem obce. Poněvadž některé politické strany (socialist.) tuto oslavu samostatně provésti hodlají, ponechává se pořádání oslavy jednotlivým korporacím a stranám bez finančního příspěvku obce.

Jubilejní stromořadí

Ve schůzi obecního zastupitelstva 15. září tr. usneseno všemi hlasy vysaditi na nové okresní cestě k Datyním a Bartovicím ovocné stromořadí (třešně) nákladem obce. Od hostince Paskovského až k zatáčce k Datyním (u dvora) bude vysazeno jubilejní lípové stromořadí. Práce tyto provede cestovní komise s představenstvem obce.

Slavnostní schůze, sazení stromků

V den 28. října 1928 konala se slavnostní schůze obecního zastupitelstva. Účelem této schůze bylo vysazení prvních stromků k jubilejnímu stromořadí podél okresních silnic. V slavnostním proslovu zmínil se starosta p. Josef Vašíček o světové válce, o utrpení našeho lidu, o hrdinských činech zahraničních vojsk, o vůdcích našeho zahraničního odboje, o zásluhách našeho presidenta T. G. Masaryka, o našem národním osvobození. Dále, že tisícům našich chrabrých vojínů nebylo dopřáno uzříti osvobozenou vlast a shledati se se svými drtahými. Promluvil též, co bylo vše v prvním desítiletí naší samostatnosti vykonáno a jak se všude jeví snaha zabezpečiti státu našemu čestné místo mezi ostatními národy. Posléze nabádal přítomné k svorné spolupráci, k vzájemné lásce, důvěře a podpoře. Jedině tak možno zajistiti naši šťastnější budoucnost a dokázati světu, že jsme hodni nabyté svobody. Po tomto proslovu zasazeny první dva stromky, jedna lípa a jedna třešeň k jubilejnímu stromořadí na nově vybudovaných okresních silnicích. Sazení stromků zúčastnili se mimo členy obecního zastupitelstva také členové místní školní rady a jiní občané. Socialistický blok, celkem 13 členů, se této slavnostní schůze nezúčastnil. Zaznamenati sluší, že velkostatkář pan Jan Sedlařík učinil při sazení stromků pozoruhodný projev: aby ti, kteří neúčastí na této jubilejní slavnosti projevili svou nelásku vůči nám, nepřenášeli tuto zášť na tyto zasazené stromky a aby jim plody těchto stromů stejně jako nám chutnaly.

Les Důlňák přiřknut Vratimovu

Po dlouhém vyjednávání s pozemkovým úřadem v Praze a po několika intervencích poslanců a jiných vlivných osob přiřknut konečně les Důlňák obci Vratimovu. Při rozhodování jednalo se o to, má-li les přináležeti Slezské Ostravě anebo Vratimovu. Slezská Ostrava odůvodňovala svůj nárok tím, že tam má vodní prameny, Vratimov, že les je v jeho katastrální obci. Konečně rozhodnuto ve prospěch Vratimova za podmínek stanovených výměrou Pozemkového úřadu ze dne 6. listopadu 1928, že obec kupitelka převezme personál lesní, a to hajného, s plným a lesního, kterému byl dříve přidělen k obhospodaření Důlňák a Řepišťák, s polovičním platem a že obec uznává vodní servitut Slezské Ostravy.

Resignace na členství v obecním zastupitelstvu

Člen obecního zastupitelstva, velkostatkář pan Jan Sedlařík, původně architekt, vzdal se z důvodů zdravotních členství v obecním zastupitelství a v sekcích. Jest nesporno, že jmenovaný svým širokým rozhledem a bohatými zkušenostmi se velmi uplatnil a prokázal obci Vratimovu cenných služeb, jeho odchodu z veřejného života jest co litovati. Jeho resignace vzata obecním zastupitelstvem ve schůzi dne 28. listopadu 1928 na vědomí a vysloveny mu za jeho desetiletou obětavou činnost ve prospěch obce povinné díky.

1929

Tuhá zima 1929

Rok 1929 vyznačuje se tuhou zimou, která dosáhla vrcholu koncem ledna a počátkem února, kdy teplota klesla pod -30 stupňů Celsia. Sněhu bylo na metr, místy smeteného až na 4 m. Zvěř a ptactvo hynulo. Jevil se také nedostatek vody, mnohé studně zůstaly bez vody. Po hromnicích mrazy poněkud povolily, klesly na -20° C. Zima začala v prosinci před Vánocemi, sníh napadal až v lednu ve velkém množství. Sanice mohl každý užiti, kdo měl koně a saně, také lyžování. Dobytek ve stájích trpěl zimou V neděli 3. února, pak 10. a 11. února, byl vrchol zimy a to -35 až -36° C. Tuhé mrazy za bezvětří. Až -40 ° C dosáhly v některých krajích naší republiky, na Těšínsku, z Českých Budějovic hlášeno v novinách -42° C. V březnu sněhu pozvolna ubývalo, počátkem dubna zas napadal sníh a mrazy -5 až -6° C. Duben byl vůbec chladný, ještě 16. až 18. dubna byla temperatura pod nulou. V druhé polovici května a začátkem června bylo chladno a deštivo. Obiloviny, ačkoliv nevyrostlé, poléhají, brambory nelze obdělati, je v nich voda. Chvílemi je vydatný déšť a na to vysvitne sluníčko. V druhé polovici června se počasí zlepšilo a nastaly teplé dny. Následkem kruté zimy pomrzlo velmi mnoho ovocných stromů, což se teprve v létě ukázalo. Zvláště ušlechtilejší druhy ovoce, třešně, ryngle, vlašské ořechy a některé druhy hrušek nevydržely tuto tuhou zimu. V létě toho roku a ještě následujícího se ukázalo, že skoro polovice stromů ovocných vzalo za své. V druhé polovici srpna nastala velká parna a počátkem září překročila teplota skoro v celé střední Evropě +30° C, v Přerově a Bratislavě dosáhla teplota 33° C. Je to největší teplota od roku 1911. Srpen byl celkem suchý, deštivých dnů bylo jen 9. Třetí třetina srpna vykazuje tlakoměr stav nadnormální. Nejvyšší teploty byly 33 – 34° C. Počátkem listopadu bylo počasí deštivé a sychravé, později příznivé, oralo a selo se a do polovice měsíce pásl se dobytek. Prosinec byl mírný a o Vánocích mírné počasí s mrazíky -6 až  8° C.

Stavba vodovodu

Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 9. února 1929 oznamuje starosta, že se vyskytla v časopisech zpráva, že Velká Ostrava hodlá vodou zásobiti i naši obec. Vydala se deputace do Mor. Ostravy na vodárenský úřad, kde jí sděleno, že Ostrava má v projektu postaviti veliký vodovod, ze kterého míní zásobovati i celé okolí. Ostrava bude teprv kopáním asi padesáti studní v Bělé hledati vodu , doba zásobování vodou je velice neurčitá a jistě ještě daleká. Proto usnáší se obecní zastupitelstvo všemi hlasy:
1. Obec Vratimov staví samostatný vodovod, nehledíc k tomu ani, že se Kunčice nepřipojí, obec tato budiž ještě jednou vyzvána, by do konce února tr. dala o tom určité prohlášení.
2. Staví samostatný vodovod bez ohledu na možnost připojení se na vodovod ostravský. Bude-li naše obec stavěti samostatný vodovod, jest možno, že subvence budou sníženy a toho je si celé obecní zastupitelstvo vědomo a s tím souhlasí.

Stavba vodovodu má se popoháněti. Prvním úkolem obce je vyslání deputace k ministerstvu zemědělství, by toto vyslalo na místo komisi a dalo povolení k vypsání stavby. Komise tato konala se 23. května 1929 za přítomnosti technických referentů z Prahy a z Brna a místních interesentů. Ve schůzi 12. června 1929 souhlasí obecní zastupitelstvo všemi hlasy se zadáním přepracování vodního projektu inž. Fiderhelovi za obnos 17 400 Kč, oprava tohoto projektu bude vyžadovati lhůty šesti týdnů. Obec zaplatí za prameny jmenovaným majitelům jednou provždy 15 000 Kč a za 1 m2 potřebného pozemku 2,5 Kč. Obec zajistí si po usedlosti prodavatelů volný příjezd a příchod k pramenům a nahradí při stavbě studní způsobenou škodu dle odhadu místních znalců. Co se týče pramene Březinka, se prozatím odkládá, jelikož je sporné, komu území to náleží.

pokračování příště
 

Datum vložení: 2. 4. 2012 0:00
Datum poslední aktualizace: 2. 4. 2012 0:00