Město Vratimov
Město Vratimov Oficiální stránky města

Kronika města Vratimova - část 14.

Kronika města Vratimova - část 14.

Zadání jímání pramenů

Po vybídnutí několika stavitelů k podání nabídek na stavbu studní a jímání pramenů došlo pět nabídek a to Volenec z Ostravy, Sochorek z Paskova, Hmelík z Prahy, Petroš z Prahy a Kunc z Prahy. Stavební komise po otevření a prohlédnutí ofertů odevzdala tyto obecnímu zastupitelstvu. Z 29 členů obecního zastupitelstva hlasuje 19 členů, by práce s jímáním pramenů byla zadána firmě inž. Volence z Ostravy.

Dle protokolu o místní revisi projektu vodovodu je obec povinna vykoupiti domek čís. 91 od majitelky Březinové, poněvadž domek tento musí býti stržen (odstraněn) by pramen nebyl znečisťován. Za tento dřevěný domek vyplatí se Marii Březinové obnos 25 000 Kč. Co se týče vyplacení obnosu 15 000 Kč za pramen, usneseno by obnos tento byl složen u notáře, až se soudně zjistí, komu tento pramen náleží, poněvadž dědici Brožova gruntu čís. 23 si naň také činí nárok. Později se však vzdali toho nároku a obnos 15 000 Kč připadl Marii Březinové.

První výkop k vodovodu

Dne 1. října 1929 konal se první výkop k vodovodu při Březinové. V 11 hodin shromáždilo se v Zaryjích na místě u pramene přes 100 lidí, a to většina obecního zastupitelstva, soukromý podnikatel staveb inž. Volenec z Ostravy, kterému zadány první práce s jímáním vody, kopání studní, pak dostavil se projektant inž. Fiderhel, ředitel a úřednictvo zdejší továrny, za Kunčice obecní starosta a členové obecního zastupitelstva. Starosta pan Vašíček zahájil proslovem slavnostní akt prvního výkopu, poukázal ve své řeči na těžkosti a překážky, které se stavěly tomuto projektu v cestu, trvá to již tři roky, co se začalo jednat o stavbě vodovodu, až dnes je konečně první krok k jeho uskutečnění. Po promluvě odevzdal předseda stavební sekce Rudolf Borovec ověnčený rýč starostovi, aby učinil první výkop. Po něm podán rýč ostatním čelným občanům, řediteli továrny a zástupcům obce kunčické.

Na to ujal se slova inž. Volenec, aby poděkoval za důvěru, kterou mu obecní zastupitelstvo prokázalo zadáním práce a sliboval, že se bude snažit tuto práci co nejsvědomitěji provésti a přeje obci, aby velké toto dílo se k spokojenosti všech občanů uskutečnilo. Na to poděkoval starosta všem účastníkům této slavnosti i zastupitelstvu z Kunčic a přeje, aby obě obce společně solidárně na tomto velkém díle pracovaly až do jeho uskutečnění. Tím slavnost prvního výkopu ukončena a účastníci fotografováni. Místo, kde se slavnost konala, vyzdobeno bylo státními prapory a nápisem Pramen Březinka dává 148 000 l vody denně.
1/10 1929.

Stavba školy

Ve schůzi místní školní rady 11. března 1929 jednáno po pěti letech zase o stavbě školy. V roku 1924 dne 21. června přijat byl obecním zastupitelstvem návrh: Místní školní rada a jiní činitelé ať provedou přípravné práce ohledně získání stavebního místa pro školu a zjistí náklad na přístavbu a novostavbu. Od té doby nepokročila věc dále, než že tehdejší školní rada vyjednávala s továrnou o odprodeji potřebného pozemku pro školu, avšak vyjednávání nevedlo k cíli. V dnešní schůzi uvažováno o tom, zdali by byla možná nadstavba. Dosavadní budova dá se prozkoumati stavitelem, zdali je způsobilá pro nadstavbu s ohledem na základy a aby podal také posudek o přístavbě.

O stavbě nové budovy těžko uvažovati, neboť po vybudování vodovodu a kanalisace octne se obec ve stísněných finančních poměrech a bude stavět školu již na dluh. Ve schůzi místní školní rady dne 23. března 1929 předložil předseda dobrozdání na stavitele Veselého z Kunčic nad Ostravicí o nadstavbě II. patra na budově obecné školy, ze které zprávy vysvítá, že projektovaná nástavba se nedá provésti, poněvadž budova nebyla kdysi stavěna, aby mohlasnésti ještě jedno patro, jednak že zdi jsou slabé, jednak že nosiče ve stropě nad I. poschodím také neodpovídají. Musely by se stavěti betonové pilíře od přízemí do II. patra. V tom případě by byl náklad na nadstavbu ještě větší, než když se provede přístavba, která se dá snadno uskutečniti, když na nádvoří je pro rozšíření školy dosti místa. Místní školní rada upouští od tohoto projektu. Z uvedeného vysvítá, že zbývá jen druhá možnost rozšíření školy a to přístavbou, poněvadž o stavbě budovy, která by stála nejméně 1,5 milonů Kč, nemůže se uvažovati, když podle přibližného rozpočtu po vystavění vodovodu, kanalisace, úpravě chudobince a po zaplacení pozemků na okresní silnici bude již ½ milionu Kč dluhu a s provedením přístavby stoupne dluh na 1 ¼ mil. Kč. Podány návrhy na oddalení stavby do té doby až se uskuteční ostatní projekty. Předseda Vavřík konstatuje, že už v roku 1924 uznána byla potřeba stavby měšťanské školy, od té doby uplynulo 5 let a teď má se opět stavba odložit. Dává hlasovat o tom, zdali místní školní rada souhlasí s přístavbou školní budovy a zdali se má zhotoviti skice na tento projekt. Přijato 7 proti 3 hlasům. Náčrt ten vypracuje stavitel Veselý z Kunčic. Na základě vypracovaného projektu požádal předseda o komisionelní řízení na místě samém, které se konalo 25. dubna 1929 za předsednictví okresního hejtmana vrch. rady Dr. Cichry, za přítomnosti technického komisaře inž. Josefa Bezdíčka, okres. školního inspektora Ant. Hrozka, okr lékaře Dr. Varcopa, předsedy místní školní rady Karla Vavříka, starosty obce Jos. Vašíčka a některých členů místní školní rady a obecního zastupitelstva. Projekt přístavby dle předložených skic byl po některých změnách, které jsou v dotyčném protokolu, komisí schválen. Náčrty přístavby s protokolem okr. školního výboru předloženy pak zem. školní radě k případné korektuře. Zemská školní rada projevuje souhlas s navrhovanými změnami vytyčenými v protokole ze dne 25. dubna 1929 a připouští některé další změny. Výnosem ze dne 19. srpna 1929 č. 46885 nařídila, aby podle předložených náčrtků a naznačených změn vyhotoven byl definitivní plán na přístavbu a předložen jí ke schválení. Místní škol. rada ve schůzi dne 13. září 1929 usnesla se všemi hlasy dáti zhotoviti definitivní plán a rozpočet staviteli Veselému, jak již bylo ve schůzích 11. a 23. března tr. o přípravných pracích usneseno. Plány tyto předloží se pak zemské školní radě k definitivnímu schválení. Záležitost ta přišla dne 20. září 1929 také na program v obecním zastupitelstvu, poněvadž vydání za plány a rozpočty potřebuje schválení zastupitelstva. Pavlický a Baran podávají návrh, aby proti usnesení místní školní rady byl podán rekurs. Pro tento návrh hlasují všichni přítomní socialisté a z občanského bloku Leopold Motloch a Josef Zatloukal. Návrh ten však ostatními občanskými 13 hlasy zamítnut, pro návrh bylo jen 12 hlasů.

Sokolovna, hostinská koncese

Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 3. května 1929 projednávala se žádost tělocvičné jednoty Sokol ve Vratimově o udělení hostinské koncese pro sokolovnu. Pro koncesi hlasovalo 7 členů (social.), proti 15 členů (občan.) a 6 vzdalo se hlasování (social. a kom.). Tentýž Sokol, který dosud hlásal abstinenství, zřizuje nyní v sokolovně hospodu a stává se výdělečným podnikem.

Výkup pozemků pro okresní silnice

V téže schůzi zastupitelstva stanoveno odškodné za zabrané pozemky na nově zbudované okresní silnice. Tyto silnice musely býti rozšířeny a výkup potřebných pozemků zavázala se obec na své útraty provésti. Majitelé pozemků Štěrba a Kuča v Popinci dostanou za 1 m2 8,50 Kč, továrna ve Vratimově za pozemek na vypřímení silnice od hostince Paskovského na roh dvora za 1 m2 9 Kč, statkář Sedlařík 5,50 Kč, všichni ostatní po 6 Kč, Frydryšek a Fluksa na Podlesí spokojí se dobrovolně 5 Kč za m2. Zůstatky staré cesty prodají se sousedním majitelům usedlostí o 1 Kč laciněji, než jak se platily zabrané pozemky.

Les Důlňák, převzetí personálu

S koupí lesa Důlňáku převzal dle usnesení obecního zastupitelstva, personál do služeb obecních, jak státní pozemkový úřad rozhodl: hajný Jureček s celým a lesní Šrutek s polovičním platem, jelikož obhospodařoval dříve dva lesy, Důlňák a Řepišťák, nyní obhospodařuje jen Důlňák. Jeho nynější požitky stanoveny na 15 500 Kč, honitba v lese Důlňáku pronajata za ročních 1 200 Kč. Oba vypovězení s odbytným od května 1930.

Obec Vratimov, okresní úřad Frýdek

K dotazu okresního úřadu ve Frýdku ze dne 6. června 1929 ohledně zřízení okresního úřadu pro soudní okres slezskoostravský usnáší se obecní zastupitelstvo ve schůzi dne 12. června 1929 všemi hlasy by obec vratimovská nebyla nikdy připojena k nově zřizujícímu se úřadu okresnímu ve Slezské Ostravě a ponechána stále při okresním úřadě ve Frýdku, což budeme ze stanoviska komunikačního a hospodářského vždy a za každou cenu chrániti a proti odloučení od Frýdku se brániti.

pokračování příště
 

Datum vložení: 15. 5. 2012 0:00
Datum poslední aktualizace: 15. 5. 2012 0:00