Město Vratimov
Město Vratimov Oficiální stránky města

Kronika města Vratimova - část 15.

Kronika města Vratimova - část 15.

Stávka v továrně

Dne 15. května 1929 vypukla ve zdejší továrně všeobecná stávka, protože bylo propuštěno 16 dělníků buď starých, ale ještě práceschopných, ale také mladých, kteří přes měsíc brali nemocenskou podporu a zdánlivě prý simulovali. Nabízeno jim sice přijetí do továrny, když podepíši revers, dle kterého nepatří do kolektivní smlouvy, nýbrž mohou býti propuštěni, kdykoli se to závodu zlíbí. Stávka trvala celkem 40 dní, začalo se pracovati 24. června 1929 za zhoršených pracovních poměrů, nastala výluka, asi 150 dělníků nebylo vůbec přijato do práce, jednak, že stav dělnictva se musel za každých okolností zmenšiti, jednak, že po čas stávky byli přijímání cizí dělníci do práce. Stávka přinesla dělnictvu nevýhody, revers museli podepsati nově přijatí dělníci bezpodmínečně. Po čas stávky byl zachován celkem klid až na menší přestřelky proti komunistickým vůdcům. Při vyjednávání o vstupu do práce nebyl totiž postup dělnictva jednotný, soc. demokraté kladli jiné podmínky a komunisté jiné, a proto komunistický předák byl řádně vypískán až na nádraží, ženskými vyprovozen. Jinak nestalo se žádné neštěstí. Stávkový výbor obrátil se na obecní zastupitelstvo se žádostí o podporu pro rodiny stávkujících. Ve schůzi obecní rady dne 3. června 1929 projednána žádost tato o podporu 5000 Kč rodinám nemajetných stávkujících dělníků, příslušných do Vratimova, bude-li usneseno finanční komisí, obecním zastupitelstvem a kompetentními úřady schváleno. K návrhu obecní rady a finanční komise usneslo se obecní zastupitelstvo ve schůzi 12. června 1929 většinou hlasů, aby z rozpočtu pro rok 1929 byla položka na nepředvídané výlohy 5000 Kč vyplacena členům rodiny stávkujících dělníků podle počtu hlav, ale jen příslučníkům obce Vratimova po schválení dohledacím úřadem. V té věci odebéře se dělnická deputace k okresnímu hejtmanu s dotazem, zda-li tato podpora může býti ihned vyplacena. Došlo povolení a podpora byla rodinám stávkujících vyplacena.

Řím. kat. svaté biřmování

Dne 1. června 1929 bylo ve Vratimově řím. kat. sv. biřmování. Bylo to právě v době tovární stávky. Při té příležitosti věnoval pan kardinál Adolf Bertram, který uděloval sv. biřmování v celém slezskoostravském děkanství a po celou dobu bydlel ve faře ve Vratimově, hladovějícím dětem 3000 Kč. Tento obnos místní ř. k. farář mezi potřebné rozdělil.

Vodovody ve Francii

Při zřizování vodovodu ve Vratimově bude zde na místě zaznamenati pozoruhodné pojednání Dr. Josefa Špačka – Vliv vodovodů na ornici – zvlášť na řepná a bramborová pole. Nově založený vodovod neprojeví ihned výsledky v tomto směru zřetelné, neboť zásoby podzemní vody nashromážděné za mnohá tisicíletí, jsou zajisté veliké, ale postupem času velkým odběrem se ztenčí do té míry, že účinek odčerpání stává se i na povrchu zřejmě patrný. Mohlo by se namítati, že v některých místech jsou srážky zvláště hojné a že se zásoby podzemních vod přece jen mohou doplňovati, ale právě v Holandsku ukázaly se veškeré výpočty sráže a do podzemí proniklých vod nesprávnými. Jest jisto, že např. cukrovce v půdě vyprahlé od spodu nahoru (při pokleslém horizontu podzemní vody) se naprosto dařiti nemůže. Tudíž byly by u nás v prvé řadě postiženy právě krajiny řepné, čímž by utrpěl značně finanční stav země. Holandská společnost Heide uvádí ve své zprávě, kterak četná místa poblíže vodovodu dokazují svou půdou a zbytky dřívějších porostů, že tu bývalo hospodářské rostlinstvo bohaté, nyní však nemohou se zde pěstovati ani brambory, ani obilí. Odběrem podzemních vod proměnily se celé statky v pouště. Na lučinách bývala v zimě kluziště, v létě hojná tráva a na polích hojná úroda. Tak např. ukazuje se podnes kraj (u Zand) kde býval výnosný statek, zvaný Ráj, s úrodnými lány, daleko široko prostřenými, dnes nalezneme tam širé vřesoviště a mechoviště s mizerným stepním porostem, po úrodných lánech není tam ani památky, Ráj stal se pouští a není naděje na nějakou úspěšnou meliorační akci. Toť důsledek amsterodamského vodovodu, který v těch místech má své jímky.

Jiný příklad. Před rokem 1875, než byl zřízen vodovod pro město Haag, byly oblasti vůkol vzdělávány a poskytovaly dosti úrody. Když pak vodovod uveden byl v činnost, nebylo hned pozorovati účinků škodlivých, ale časem vyschly nejprve polnosti podél vodovodních jímek, současně počaly hynouti stromy i keře. Zřetelně bylo lze pozorovati, kterak vysýchání půdy pokračuje dál a dále od těch míst, kde podzemní voda byla čím dále tím intensivněji odčerpávána vodovodními jímkami. Domovní studny a prameny ztrácely vodu, až vyschly úplně a obyvatelé byli nuceni dovážeti vodu i pro dobytek z míst vzdálených. Odběrem podzemních vod trpí vývoz holanských plodin. Všeobecné jsou stížnosti tamních obyvatelů, že nikde, kudy je vedeno vodovodní (sběrné) potrubí, nedaří se ani bramborům. Než byl zřízen vodovod, bývala sklizeň hojná i v dobách tzv. suchých, nyní však ani v dobách hojnějších dešťů není úroda nikterak uspokojivá. Z toho důvodu přestávají se v postižených krajinách brambory (známé holandské) pěstovati vůbec a půda se očividně mění ve step. Ohromné lány dříve úrodné půdy leží dnes úplně ladem. Jako v Holandsku, tak i ve Francii, byly seznány zhoubné účinky vodovodů nesprávně založených.

Po uvedené úvaze by se mohlo zdáti, že snad žádný větší vodovod by se neměl zřizovati, nemá- -li hynouti orná půda, leč není tomu tak, neboť jímky vodovodu možno založiti takovým způsobem, aby se vlivem odběru podzemní vody nesnižovaly horizonty této vody pod určitou mez, kde rostlinstvo nebude ještě poškozováno. Mimo to je možno jímati vodu v takových oblastech, kde se podzemní voda rychle doplňuje, aniž by odběrem poklesly její horizonty pod přístupnou úrověň a konečně v územích, kde se orba nepěstuje.

1930

Zima v roce 1930

Zima toho roku byla mírná, sněhu skoro žádného, o Vánocích trochu mrzlo. V lednu noční mrazíky, ve dne teplo, půda v noci zmrzla, ve dne roztála, pro osení škodlivé, 15. ledna bylo +5 ° C, některé dny o polednách 10 ° až 15 ° nad nulou. Celý měsíc leden teplota okolo 0, ve dne nad, v noci 1 ° C pod nulou, ke konci měsíce 27. ledna teplá vlna, místy až 10 ° tepla (Uh. Hradiště). Sněhu nebylo od 25. prosince 1929, až 31. ledna 1930 sněžilo, napadlo 15 cm sněhu, 7. února přibylo až na 30 cm, vítr nadělal závějí, na to mrzlo, pak mrazíky do konce února 2 – 5 ° pod nulou. Ve dne slunečné dny, temperatura nad nulou, taje, v noci mrzne. V březnu se oteplilo, poslední sníh stál, jenom noční mrazíky trvaly. Ještě v dubnu z počátku noční mrazíky, ve dne teplo, seje se oves, okolo 15. dešťové přeháňky a ochlazení, brambory se nedají ještě sázet. Celý měsíc poprchávalo až do 20. do Velikonoc bylo studeno, po Velikonocích se oteplilo a dostavily se bouřky.

Restrikce dělnictva

V březnu 1930 propuštěno bylo z továrny asi 120 dělníků pro nedostatek práce, musela nastati restrikce a tím nastala i částečná nezaměstnanost.

Přejet vlakem

V noci z 2. na 3. dubna 1930 přejet byl vlakem u rampy Brožovy se strany od hotelu Ostravica, 4 – 5 m od přechodu přes rampu, úředník z Lískovce
Záškodný a byl ráno o 5. hodině nalezen ztuhlý.

První máj ve Vratimově

Prvního máje konal se socialistický tábor ve Vratimově u školy, jehož se zúčastnili soudruzi z Vratimova, Hrabové, Paskova, Řepišť a Datyň, hodně se mluvilo, nic se nestalo.

Počasí na jaře a v létě

Až do polovice května zaprchávalo a převážně bylo chladno, pěkné a teplé dny okolo 20. května a pak opět deštivo, ač deště nebylo třeba. Počátkem června teplo, ale hned 2. června nastala porucha, bouřka s lijákem a kroupami nadělala dosti škody, kroupy potloukly obzvláště zeleninu, obilí a jetel polehly. Počasí v první polovici června teplé a suché, suší se seno a jetel, 12. června dosáhla teplota až 30 ° C, teplý vítr, pořád sucho, sena se dobře sklidila, hůř bylo s protrháváním řepy, zelí a brambory nebylo možno pro sucho okopat a tak to trvalo až na malou spršku do 28. června, s teplotou 30 i nad 30 ° C až do 15. července, sucho způsobuje čím dále tím větší škody, druhé traviny vysýchají, teprve po 15. červenci nastaly srážky, ale ne příliš vydatné, ale přece něco pomohly okopaninám, teploty se snížily pod normál, ve dne 20 až 22 ° C, v noci klesly na 5 až 7 °.

Felix Vašíček se utopil

V noci ze 12. na 13. května 1930 utopil se v Ostravici na stavě Felix Vašíček z Vratimova čís. 130. Zanechal na břehu boty a klobouk s lístkem, že se chce utopiti, spáchal sebevraždu, byl 32 let stár, pracoval v továrně.

pokračování příště
 

Datum vložení: 30. 5. 2012 0:00
Datum poslední aktualizace: 30. 5. 2012 0:00
Autor: