Kronika města Vratimova - část 17.

Stavba školy

Předběžné plány na přístavbu školy byly výnosem zemské školní rady ze dne 4. února 1930 schváleny a tak se zdálo, že nestojí uskutečnění tohoto projektu žádná překážka v cestě a na jaře se může se stavbou začíti. Leč potíže místní školní rady právě jako u první stavby v roce 1908 začaly teprve teď. Proti stavbě podal občan Albín Dobeš rekurs k okresnímu školnímu výboru a dovozoval, že přístavba není nutná, že bude asi státi přes milion Kč, že obecní finance jsou nepříznivé, když se současně staví vodovod. Mělo by se vyčkati s přístavbou a později stavěti raději samostatnou měšťanku atd. Rekurs byl však okresním školním výborem ve všech bodech zamítnut. Proti tomuto zamítavému rozhodnutí podal Dobeš stížnost k zemské školní radě, která byla též zamítnuta. Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 21. února 1930 byl náklad na přístavbu školy do výše 750 000 Kč šestnácti občanskými proti dvanácti socialistickým hlasům povolen, tím tedy financování přístavby školy zajištěno. Pro neodkladnou přístavbu školní budovy a obstarání potřebných peněz hlasovali: Šimík Jan, učitel, Šodek Rudolf, čís. 10, Míček Josef, čís. 11, Fluksa František, čís. 45, Vavřík Karel, ředitel, čís. 22, Bezruč Emil, čís. 16, Tomis Jan, čís. 52, Sládeček František, čís. 163, Kupka Josef, čís. 136, Borovec Rudolf, čís 70, Kahánek Josef, čís. 175, Kahánek Bohumír, čís. 35, Frydrych Alois, čís. 106, Kaloč Antonín, čís. 56, Bernatík Josef, čís. 200 a Šigut Jan (komun.), čís. 199. Člen Lasota Ondřej z občanské strany se do schůze nedostavil, aby se vyhnul hlasování.

Pro odklad stavby, až bude vodovod, kanalisace, rozšíření okr. silnice, chudobinec hotový a finanční stav obce jasný, hlasoval socialistický blok a to: Pavlický Štěpán, Válek František, Talavašek Josef, Adamus František, Petroš Karek, Kuchař Jan, Hejl Antonín, Šebesta Emanuel Vrůbel František, Baran Karel, Dobeš Karel, Kuča Antonín.

Proti usnesení občanské většiny, kterým byl odhlasován náklad na stavbu školy, po¬dal František Adamus (sociál. dem.) námitku k okresnímu úřadu a uváděl tytéž důvody, které Dobeš uplatnil. I jeho rekurs byl zamítnut. Proti zamítavému rozhodnutí podal rekurs k zemskému úřadu, ale ani tam nepochodil lépe. Výnosem ze dne 27. června 1930 byla jeho stížnost zamítnuta a mohlo se nyní přikročiti ke stavbě. Proto bylo v místní školní radě stavbu ihned vypsati, což se také stalo. V Mor. slezs. deníku ze dne 29. června 1930 byla stavba vypsána a lhůta k podání nabídek stanovena do 11. července 1930. Avšak i proti tomuto usnesení místní školní rady podali rekurs její členové Josef Adamus a Antonín Hejl, který byl jako dřívější zamítnut. Stavba byla konečně ve schůzi 14. července 1930 zadána Františku Zemanovi, zednickému mistru v Mor. Ostravě a Josefu Zatloukalovi, podnikateli staveb ve Vratimově, za paušální obnos 700 000 Kč. Leč konec rekursu ještě nebyl.

Albín Dobeš podal proti zadání stavby opět námitku k okresnímu školnímu výboru, vytýkaje, že postup při zadávání nebyl správný. Výsledek byl tentýž jsko dosud, rekurs byl zamítnut, proti tomuto vyřízení podal Dobeš stížnost k zemské školní radě v Brně, která Dobešovi odpověděla, že není vůbec legitimován k podání stížnosti proti usnesení místní školní rady. I s tímto usnesením se Dobeš nespokojil a rekursoval k ministerstvu školství, opět se stejným výsledkem. Všechny tyto rekursy měly za účel stavbu, když ne znemožniti, tož alespoň oddáliti, aby v tomto roku nemohla býti provedena. To dobře postřehla většina místní školní rady a rozhodla se k ráznému jednání. Ve schůzi 22. července 1930 usnesla se na tomto:

1. Oddálením stavby povstaly by obci velké škody, poněvadž objednávky materiálu jsou neodvolatelné.
2. V zájmu nerušeného klidu při vyučování jest zapotřebí vykonati adaptační práce ve školní budově s největším urychlením, jelikož již skoro polovina prázdnin uplynula.
3. Zastavením výroby ve zdejší továrně octlo se 300 občanů bez zaměstnání při dnešní všeobecné krisi průmyslové. Mnoho rodin nemá prostředků na výživu. Stavbou školy bude značný počet místních dělníků zaměstnán, nezaměstnanost se zmenší a tím ušetří stát na podporách.

Z těchto důvodů usnáší se místní školní rada bez ohledu na podaný rekurs pokračovati v začatých pracích. Mezi jednáním udála se tato příhoda: Do místnosti, ve které se konala schůze, dostavil se větší počet dělnictva buď již zaměstnaného na stavbě aneb hledajícího zaměstnání a ostře útočili na ony členy místní školní rady, kteří podáváním rekursů stavbu brzdí aneb chtějí tuto dokonce znemožniti. Činí jim trpké výčitky, že jako zástupci dělnictva měli by se vlastně starat o to, aby v továrně nezaměstnané dělnictvo mělo možnost vydělati si na chléb a ne naopak. Nastala ostrá výměna názorů mezi nezaměstnaným dělnictvem a oposicí v místní školní radě a situace stávala se hrozivou. Konečně předseda vyzval shromážděné dělnictvo, aby klidně se vzdálilo, že po ukončení schůze se doví výsledek, zdali se bude v práci pokračovati aneb zdali bude práce na stavbě zastavena. Na to vzdálili se demonstrující dělníci. Se stavbou začato 21. července 1930. Vyřízení Dobešova rekursu došlo od ministerstva 19. prosince 1930, až už školní budova byla hotova.

Ve škole zřízen byl vodovod a tělocvična opatřena nářadím. Předseda vyžádal si nabídky od několika instalatérských a tělocvikářských závodů a obé zařízení zadáno ve schůzi 8. října 1930 nejlevnějším oferentům. I proti tomu podali rekurs Josef Adamus a Emanuel Volný a namítali, že dodávky tyto měly býti vypsány ačkoliv obecní zastupitelstvo náklad na vypsání nepovolilo. I tyto stížnosti byly okresním školním výborem zamítnuty. Z vylíčeného průběhu stavby školy je vidno, že se nic neobešlo bez rekursu. Zrovna jako když se stavěla ta původní škola před 22 lety a pak říkají ti lidé o sobě, že jsou pokrokoví a školství přejí. Stavba vyhovuje, ale co hlavní, nestojí milion Kč, jak rekursenti ve svých námitkách předem tvrdili.

Resignace Jos. Vašíčka na starostenství

Schůzi obecního zastupitelstva dne 23. července 1930 zahajuje náměstek starosty František Adamus se sdělením, že dosavadní starosta Josef Vašíček vzdal se starostenství a členství v obecním zastupitelstvu. Jako důvod k resignaci uvádí rozhárané poměry v obci. Jeho resignace jak na starostenství tak na členství v obecním zastupitelstvu byla schválena 25 členy, 3 se vzdali hlasování, aby odvolal resignaci, nehlasoval nikdo.

Obecní bilance

Schůze zastupitelstva dne 14. srpna 1930. Podána zpráva o obecním hospodářství a o stavu obecního jmění. Hrubý příjem lesa Důlňáku činil 6,62 %, čistý výnos 3, 84 %, režie 2,78 %, vysoká režie vysvětluje se dvěma lesními zaměstnanci.
Rozvaha obecního jmění:

aktiva movitá 1 143 093,45 Kč
aktiva nemovitá 1 882 208,60 Kč
úhrn aktiv 3 025 302,05 Kč
pasiva 250 000,00 Kč
zůstatek obecního jmění 2 775 302,05 Kč

Stavba školy, dodatek

V přístavbě školy projektovány byly sprchové lázně, což by bylo vyžadovalo nákladu 50 000 Kč. Ve schůzi obecního zastupitelstva 14. 8. 1930 bylo odhlasováno zatím upustiti od zřízení těchto, až snad později zařídí se ve školní budově ústřední topení.

Doplňovací volby starosty a náměstků

Následkem resignace Josefa Vašíčka na starostenství nařízena byla doplňovací volba starosty a náměstků i obecní rady, která se konala 29. srpna 1930. Starostou obce zvolen 16ti hlasy učitel Jan Šimík, obecní tajemník a dosavadní 2. náměstek starosty. Tento děkuje za projevenou mu důvěru a prohlašuje, že úřad tento do konce volebního období vykonávati bude bezplatně a patřičný mu honorář věnuje na vánoční nadílku nemajetných dětí. Socialisté nicméně podali proti jeho volbě rekurs a tak úřadoval I. náměstek František Adamus dále až do nových voleb obecních. I. náměstkem starosty se při doplňovací volbě stal Šodek Rudolf, rolník, 17ti hlasy, a II. náměstkem Motloch Leopold, rolník, 14ti hlasy.

pokračování příště