Kronika města Vratimova - čast 4.

Spolky a tělocvičné jednoty ve Vratimově

Spolek vojenských vysloužilců v Ratimově a okolí založen 1883 s velením německým,
který se po válce přetvořil v roku 1928 na „Podporující spolek bývalých vojínů ve Vratimově a okolí“ s velením českým. Hospodářsko- vzdělávací spolek ve Vratimově založený v roku 1887. 

Školní haléřový spolek v Ratimově, založený roku 1895, který se rozešel v roku 1920. Freiwillige Fabriksfeuerwehr in Rattimau, založený 1900. 

Sbor dobrovolných hasičů v Ratimově (ve Vratimově) založený v roku 1911. Losový spolek, založený 1895. 

Odbor Matice Osvěty Lidové v Ratimově (ve Vratimově), založený 1907. Tělocvičná jednota Sokol, založ. 1908. Tělocvičná jednota Orel. Dělnická tělocvičná jednota, zal. 1920. Federovaná dělnická tělocvičná jednota. Sportovní klub Meteor, založený roku 1930.

1919

Popřevratová politická situace vytvořila se dosti bouřlivě. Strany dělnické považovaly se za vládnoucí stranu ve státě jen z toho důvodu, že byly početně silnější a vůdcové dělnických stran líčili svým stoupencům jak v časopisech socialistických, tak na schůzích, situaci příliš růžově a uvedli dělnictvo v omyl, jakoby všechna moc v tomto státě přešla do rukou jeho.

Na jedné takové schůzi dělnické pravil řečník k posluchačům, ukazuje vůkol sebe: „Všechno co vidíte je vaše“. A skutečně poměry v první době po převratu se dle toho vyvinuly, dělnictvo vzalo v závodech celou moc do
rukou svých. Zvolené závodní rady se svými delegáty měly celou výkonnou moc v závodě, dokonce staly se i případy, že vyváželi ze závodu na tačkách neoblíbené úředníky neb dělníky, kteří byli jiného politického smýšlení a nepustili je do práce jen proto, že zakládali vlastní odborovou organisaci.

Případ takový stal se i ve zdejší továrně, kde vyvezli dělníky Adolfa Klimundu a Josefa Sládečka na tačkách z továrny, neboť náleželi ke straně lidové. Chudák Sládeček, starý poctivý to dělník, vzal si to tak k srdci, že z toho onemocněl a po delší chorobě zemřel.

Ve zdejší továrně měl zedník Jurčík s dělnickým výborem veškerou výkonnou moc nad dělnictvem. Avšak jeho sláva netrvala dlouho, pozvolna vracely se zase normální poměry, jen závodní rady zůstaly jako trvalé zřízení.

Ve schůzi obecního zastupitelstva 7. února 1919 navrhl pan Jan Sedlařík, by do nových voleb rozšířeno bylo obecní zastupitelstvo o 10 mandátů, které budou organisovanému dělnictvu ponechány. Přijmou-li dělnické organisace toto dobrovolné rozšíření výboru obecního, mohou dělničtí zástupci býti ihned činní při obecních pracích.

Obecní volby 1919

Nejvýznamnější událostí v tomto roce byly obecní volby dle nového republikánského zákona. Zavedeno všeobecné tajné hlasovací právo mužů i žen od 21. roku a tak zvané vázané kandidátní listiny, kteréžto poslední zavedení posoudí i odsoudí nejen nynější jistě, ale budoucí věk. Občan neměl možnosti voliti vhodné osoby, nýbrž jen celou kandidátku té neb oné politické strany neb volební skupiny (při obecních volbách). V této popřevratové době očekávali skoro všichni vše nejlepší od socialismu, ať již ve velkém ve státě, nebo v malém v obci. I někteří rolníci a živnostníci volili socialisticky, domkáři skoro všichni a dle toho také volby dopadly. Skoro ve všech obcích zvítězily strany socialistické, hlavně sociálně demokratická a také ve Vratimově byl tentýž výsledek. Podle nového volebního řádu volilo se do obecního zastupitelstva
30 členů, z toho dostali sociální demokraté 19 a čeští social. 1 mandát, celkem 20, strany občanské 10 mandátů. První tyto volby za republiky konaly se za tuhé agitace, obzvláště strany socialistické slibovaly občanům hory, doly jak v časopisech, tak letácích a na schůzích.

Volby samé konaly se již dosti klidně, po volbách zavládlo neobyčejné nadšení u stran socialistických. Na školní budově vyvěšen rudý prapor, ačkoliv ředitel se proti tomu ohražoval, že škola je pro všechny občany a nikoliv jen pro jednu politickou stranu. Na telegrafický dotaz u okresní politické správy v té věci došla odpověď, že vyvěšení praporu jedné politické strany na budově školní není dovoleno. Starostou obce zvolen stranou socialistickou příslušník této strany, učitel obecné školy Josef Vašíček, I. náměstkem stranou občanskou rolník Josef Lyčka. Volba byla dne 24. července 1919. 

Dne 27. dubna 1919 v neděli odpoledne konala se slavnost sazení líp svobody, které byly v rozích před školou umístěny. Slavnosti zúčastnil se velký počet lidí místních i přespolních a žactvo obecné a měšťanské školy.

Co nám v prvním roce kalilo radost z našeho národního osvobození a osamostatnění, byl spor o Východní Slezsko (Těšínsko), který vznikl mezi republikou československou a polskou. Poláci přisvojovali si toto území, které skoro 600 let patřilo k zemím koruny české a odůvodňovali svůj nárok tím, že území toto je obýváno převážně národností polskou, správně řečeno bylo toto území popolštěno. Mírová konference v Paříži ustanovila polsko- -českou konferenci, která měla spor ten rozřešiti, avšak porady nevedly k žádnému výsledku. Těšínsko má uhelné poklady a bohatý průmysl a to byla příčina neústupnosti polské a také naše republika nemohla se toho území vzdáti. Dohody (států vítězných) zastaveny.

Naše vojsko dobylo Těšínska až po Vislu, muselo však ustoupiti zpět až po Těšín, kde stanovena demarkační čára.

Americká kuchyně

Aby naše děti po válečných letech strádání a nedostatečné výživy tělesně zesílily, o to se starali naši krajané v Americe, sbírali dobrovolné příspěvky, za které nakoupeny tuky, kondensované mléko, kakao atd a posílány do naší republiky. Skoro v každé obci zřízena školní kuchyně (tak zvaná americká kuchyně), ve které podáváno dětem ve věku do šesti let kakao, ostatním dětem do 14 let velmi výživná polévka.

Akce tato počala 1. června 1919 a trvala po několik měsíců. Uváží-li se vysoká cena tuku, mléka, kakaa v té době, vyžadovala tato lidumilná akce americká za krátkou dobu nákladů v celé republice několika miliónů Kč. Obětavost Ameriky, obzvláště tamních Čechů, kteří i šatstvem pamatovali na obyvatele čsl. republiky a posílali látky i šatstvo, které byly obyvatelstvu rozdávány, nemůže býti dosti oceněna. Bohužel nebylo tomu tak, dary tyto přijímány tak, jakoby Amerika byla k této dobročinnosti nějak zavázána.

Umístění 2 tříd české školy v soukromé škole německé

Zřízením měšťanské školy povstal nedostatek vyučovacích místností. Jelikož zredukováním německé soukromé školy na jednotřídní a zrušením německé mateřské školy, uvolnily se učírny v této budově, zažádala obec u německého Schulvereinu o pronájem dvou učíren pro českou obecnou školu, avšak nedostalo se jí žádné odpovědi. Obrátila se tedy na zemskou vládu slezskou na základě zákona o zabírání místností pro veřejné účely, ale ani toto zakročení nevedlo k cíli. Usnesením obecního zastupitelstva ze dne 28. července 1919 má býti ve Vratimově zřízena veřejná měšťanská škola.

Umístění této školy provede se zabráním volných tříd v německé škole. Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 7. září 1919, že se nastěhuje česká škola třebas násilím do německé školy, nejdříve vyšle se však deputace dělnická k řediteli továrny Erhardu Kletzlovi, jakožto k zástupci odboru Schulvereinu. Vyjednávání o zabrání učíren v německé škole bylo dosti obtížné, jak ředitelství továrny tak správa německé školy se tomu bránili. Konečně ve schůzi obecního zastupitelstva 4. října 1919 oznámeno, že továrna ponechává 2 učírny v německé škole k užívání české škole na základě nájemní smlouvy za roční činži 2000 Kč.

pokračování příště