Vratimov - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Seznamte se, prosím… Zastavení sedmé, zářijové

Listy a květy liliovníku

Prázdniny utekly, jak se říká, jako voda. Mnohým rodinám začaly opět školní povinnosti a na letní měsíce zbyly vzpomínky a fotografie. Přijměte dnešní zářijovou virtuální vycházku také jako vzpomínkové ohlédnutí na uplynulé prosluněné měsíce...

Prázdniny utekly, jak se říká, jako voda. Mnohým rodinám začaly opět školní povinnosti a na letní měsíce zbyly vzpomínky a fotografie. Přijměte dnešní zářijovou virtuální vycházku také jako vzpomínkové ohlédnutí na uplynulé prosluněné měsíce a seznamte se, prosím, s dřevinou sice ne vzácnou, ale ojedinělou, které sluneční paprsky dovolí vykouzlit tak dekorativní květy, že se nad nimi tají dech. Touto zajímavou dřevinou je liliovník tulipánokvětý (latinsky Liriodendron tulipifera).

Liliovník roste jako osamocený, v podstatě pro laické oko nenápadný stromek uprostřed trojúhelníkového trávníku vzadu za městským úřadem, před domem s řadou přízemních obchůdků, bokem parkovací plochy Radničního náměstí. Tato impozantní dřevina patří do čeledi šácholanovitých – latinsky Magnoliaceae. Jak už název čeledi napovídá, je příbuzným více známého šácholanu čili magnolie, která je také velmi dekorativní dřevinou. Původní domovina liliovníku se rozprostírá ve východní části Spojených států amerických, od státu Massachusetts po Floridu. Podobně jako pro nás lípa, je státním symbolem států Indiana, Tennessee a Kentucky. Ve své domovině dorůstá až 50 m a pro tuto svou výšku a žluté podzimní zbarvení listů jej v Americe občas nazývají „žlutým topolem“. Někdy se mu na americkém kontinentě také říká „strom svobody“. Tuto přezdívku získal proto, že v období války za nezávislost byl vysazován jako symbol úsilí a nezávislosti. Na evropské půdě se poprvé ocitl kolem roku 1663. Připutoval s rostlinami, které přivezli evropští osadníci z Ameriky. V České republice byl poprvé vysazen v roce 1865, a to v zámeckém parku v Hluboké nad Vltavou. Od té doby liliovník zkrášluje mnoho ploch, parků a zahrad na našem území, často i zahrad soukromých, protože se mu v našich klimatických podmínkách daří. Letitý exemplář je např. v arboretu Nové Dvory u Opavy.

Ve své domovině liliovník roste planě nebo je vysazován jako užitková dřevina. Jeho dřevo je kvalitní, lehké, měkké. U mladých stromů je bílé barvy, s věkem se barví do žluta, s hnědým jádrem. Je snadno zpracovatelné a používá se k výrobě nábytku, obkladů nebo dokonce pro výrobu varhan. Domorodí obyvatelé Ameriky toto dřevo využívají i ke stavbě kánoí. U nás je liliovník vysazován pro radost jako okrasná dřevina. V čem tedy spočívá jeho tak výjimečná krása? Zkusme se zamyslet nad jeho jménem. Latinské rodové jméno Liriodendron pochází z řečtiny a vzniklo spojením slov leirion (lilie) a dendron (strom). Druhové jméno tulipifera je odvozeno od latinského tulipa označující tupilán. Toto jméno mu bylo přisouzeno proto, že v období května až července se v závislosti na slunečném počasí v jeho koruně objeví nezměnitelné a fascinující velké květy tvarem podobné tulipánu. Jsou žlutozelené až oranžové, s oranžovými kresbami na dolní části okvětních plátků, uvnitř se spoustou tyčinek světle žluté barvy, podmanivě vonící. Druhou „atrakcí“ toho stromu jsou pevné a dužnaté listy, které jsou atypicky čtvercové, s protaženými rohy do cípů, zvláštním tvarem nápadně připomínající hudební nástroj lyru. Mnozí se proto domnívají, že právě lyra dala tomuto stromu jméno a nesprávně jej nazývají lyrovníkem místo liliovníkem. Koruna je listy tak bohatá, že květy, ač nápadné a přitažlivé pro hmyz, bývají často lidskému oko v hustém závoji zeleně skryty. Dozrávají do plodů – nažek uspořádaných do velkých vzpřímených šišticovitých souplodí. Liliovník se dožívá věku až 300 let a s dospělostí proto nikterak nespěchá, prvními květy nás potěší nejdříve ve svém desátém, někdy až patnáctém roce.

Bez nadsázky lze říci, že liliovník je v každém směru úžasná, dekorativní a velmi neobvyklá dřevina, kterou můžeme obdivovat od jara do podzimu a v každém období nám přinese jinou podívanou – na jaře spustí z vysoké koruny vodopád neobvyklých květů, v parném létě sytě zelenými lyrovitými listy osvěží horký vzduch, aby nás k podzimu přiváděl k úžasu kouzelnou změnou jejich barvy do zářivě oranžově žlutého odstínu, než usne tichým zimním spánkem.

 

RNDr. Ivana Hranická
odbor výstavby a životního prostředí

Datum vložení: 4. 9. 2020 11:17
Datum poslední aktualizace: 6. 10. 2020 11:30
Autor: Správce Webu