Kronika města Vratimova – část 1.

Úvod

Usnesením obecního zastupitelstva ze dne 2. dubna 1927 byl jsem já, Karel Vavřík, ředitel obecné školy ve Vratimově, nyní ve výslužbě, ustanoven prvním kronikářem zdejší obce. Funkce této ujal jsem se od 1. ledna 1928. 

Nejsem zdejší rodák, ale dlím v místě 44 let, narodil jsem se 28. října 1865, po absolvování učitelského ústavu v Těšíně bylo to mé první místo, když jsem se stal zde 1. srpna 1884 podučitelem. Mým představeným byl tehdy stařičký nadučitel Jan Šedý, který po třech měsících mého učitelování odešel do pense a na jeho místo nastoupil mladý nadučitel František Onderek, učitel ze Šenova, rodák bruzovský. Onderek se věnoval s nadšením mimo školu vzdělání lidu rolnického a našel v hospodářském správci zdejšího statku, Josefu Cikánkovi, zdatného spolupracovníka. V roku 1887 založili ve Vratimově hospodářsko-vzdělávací spolek na Frýdecku. Pořádali v okrese přednášky, vzdělávali lid nejen po stránce hospodářské, ale ještě více po stránce národní, čehož v tehdejší době bylo nad míru zapotřebí.

Činnost Onderkova – Cikánkova měla již po krátké době vzácný úspěch, při volbách do zemského sněmu slezského v roku 1890 zvolen byl za okres frýdecký poprvé český poslanec Václav Hrubý, zemský soudní rada v Opavě. Bohužel smrt vyrvala nadučitele Onderka příliš záhy z jeho činorodé práce, po necelých 9. letech jeho působení ve Vratimově. Zemřel 27. srpna 1893 v 35. roce věku svého. Po jeho smrti stal jsem se zatímním jeho nástupcem a od 1. července 1894 definitivním nadučitelem ve Vratimově. Brzy odešel správce Cikánek za profesora na hospodářskou akademii v Táboře a tak odešli dva znamenití národní pracovníci z Vratimova. Ale símě jimi zaseté dalo dobrou úrodu a Vratimov stál od té doby v popředí národního hnutí na Frýdecku a uhájil svou českost i v dobách těžkých.

Pisatel věnoval se výhradně jen škole, která se v té době rozšiřovala a během dalších 14 let stala se ze školy čtyřtřídní škola o osmi třídách (šestitřídní s 2 pobočkami) a proto bylo nutno úsilovně pracovati k tomu, aby byla postavena nová školní budova a to co nejdříve, poněvadž se ve Vratimově zřídila konkurenční škola německá. Celá činnost pisatelova směřovala k zvelebení školství českého ve Vratimově. Velké boje svedeny o stavbu nové školy v roku 1907 – 1908 s místními českými lidmi a musela se odebrati deputace z obce až k ministerstvu vyučování do Vídně, aby odstraněny byly překážky této stavby, konečně byl rekurs zamítnut a se stavbou mohlo se započíti v červenci 1908 a počátkem školního roku 1909 –10 počalo se tam vyučovati. Stavba tato měla nejen význam pro školu, ale také ohromný hospodářský význam, jak později bude vyloženo.

Dne 28. října 1918 zažili jsme světovou událost nesmírného významu pro náš český národ. Jen po staletích prožívají národové takové převraty, jaký se udal 28. října 1918. Národ český prohlásil svou samostatnost a stát československý, vstoupil toho dne v řadu samostatných kulturních států světa. Mohutné nadšení zavládlo v celém českém národě po dlouhých letech útisku a příkoří, po 4 strastných letech válečných zasvitl nám velký den svobody. Samostatnost českého národa vstává v mocném rozmachu k novému a bohda lepšímu životu. Svoboden je národ český a s ním i jeho bratr na Slovensku. V hlubokém rozechvění a pohnutí vítá každý Čech tuto světodějnou událost. Vzpomíná všech, kdož žili jen pro velkou myšlenku tuto v minulosti a v dobách svízelných připravovali jí půdu, když za ni těžce zkoušeli a trpěli, i když krví svou neváhali zpečetit nezlomnou a neochvějnou vůli národa.

Stát československý prohlášen republikou. Ustavil se český národní výbor, který převzal první řízení nového státu. Radost z této světodějné události byla v našem národě nesmírná. Oslavována tábory, průvody, přednáškami apod. Zpráva dolétla k nám v předpoledních hodinách. Národní výbor vydal provolání k občanům československé republiky a zárověň první zákony, které obsahovaly 5 paragrafů.

Na oslavu této radostné události pořádán večer 29. října ve Vratimově společně s obcí kunčickou mohutný průvod oběma obcemi za zvuku hudby, nadšeného zpěvu a provolávání „Slávy“ československé republice. Průvod vyšel z Kunčic od školy, odbočil při obchodu Tochtenově čís. 42 z okresní silnice, ubíral se pak okolo továrny k poště a četnické stanici. Na budově poštovní a na četnické stanici strženy rakouské orly a hozeny do mlýnské strouhy. Četnický strážmistr národnosti německé když viděl z okna své kanceláře, co se to děje, volal: „Ale ludkově, co to robítě, dyť budětě za to trestani!“ Starší a rozvážnější občané, kteří se zúčastnili těchto oslav , říkali opatrnicky: „Je to pěkně, že budeme mít svůj vlastní český stát, ale oslavy mohly by tak býti až za 10 let, až uvidíme, jak nám bude v té nové vlasti“.

V následujících dnech pořádaly všechny spolky přednášky o československé republice a o našem osvoboditeli Masarykovi.

Doba převratu je pro nás nesmírně důležitá a významná, kdy jsme po 300 letech nabyli opět svobody a samostatnosti a nyní budujeme náš stát – doba poválečná, vyznačuje se vždy jistou demoralisaci národa. Ale nutno uvažovati také o tom, zdali pro takovou svobodu, jakou jsme nabyli, byl náš národ zralý a vyspělý, aby této svobody nezneužíval početně silnější, proti početně slabšímu, což by znamenalo v novém svobodném státě nový útisk. Dnes po 15. letech lze již mluviti ze zkušenosti. Tak jak se poměry během této doby vytvořily, vyprchalo mnoho z toho převratového nadšení, sociální poměry to zavinily.

Zřízení školy měšťanské

Počátkem školního roku 1918 – 19, tedy ještě před převratem, podařilo se nám uskutečnit zřízení soukromé školy měšťanské ve Vratimově. Slezská Matice Osvěty lidové za součinnosti obce Vratimova a okolních obcí zřídila tuto školu a počátkem školního roku v I. třídě zahájeno pravidelné vyučování. Dne 16. září 1918 po bohoslužbách odebrali se do školní budovy, která byla zdobena prapory, žáci měšťanské školy, učitelský sbor, zástupcové obecního výboru a místní školní rady, kde proslovem ředitele prohlášena škola měšťanská za otevřenou. Do I. třídy zapsáno 72 žáků. Náklad na vyučování měšťanské školy stanoven takto: Matice nese náklad osobní. Obec propůjčí v budově obecné školy potřebné místnosti a dodá otop a čistění. Mimo to přispěje na každou třídu ročně obnosem 1000 Kč, které si opatří dary, sbírkami, výnosy ze zábav apod. Okolní obce, které budou do této školy děti posílati, zavázaly se také k příspěvkům podle své poplatní síly a to obec Kunčice n. O. ročně 1000 Kč, Bartovice 200 Kč, Horní Datyně 200 Kč, Hrabová 500 Kč. Všechny tyto příspěvky plynou do pokladny M. O. L. a tato hradí veškerý náklad. Zmíniti se sluší, že zdejší statkář, obětavý příznivce školy, pan Jan Sedlařík zajistil až do převzetí do veřejné správy roční příspěvek 500 Kč, při tehdejší ještě neznehodnocené valutě, byl to značný příspěvek. Z místních činitelů, kteří celou tuto akci školskou zahájili a až do uskutečnění vedli, zasluhují zde býti uvedeni: Josef Klega, rolník a starosta obce, Jan Sedlařík, velkostatkář, Josef Paskovský, předseda místní školní rady, Ludvík Telecký, náměstek starosty a Karel Vavřík, ředitel obecné školy. Tím učinila obec v kulturním ohledu mohutný krok ku předu a nutno Vratimov zařaditi mezi nejpokročilejší obce v soudním okrese frýdeckém.

pokračování příště