Kronika města Vratimova, část 76.

1944

Byl to pro obec hrozný den, ale ve skrytu srdcí se občanstvo radovalo (mimo rodičů postižených smrtí hocha), že konečně přicházejí osvoboditelé v letadlech a ničí německé okupanty. Letadla Američanů, ač působila škodu na našem majetku a mohla pobíti i mnoho lidí (a v Ostravě bylo obětí dost) byla přesto občanstvem radostně (v duši) vítána a čekalo se vždy s radostným vzrušením na nový nálet. Čím větší byla škoda a těžší nálet, tím větší byla skrytá radost lidí.

Po náletu na Ostravu 29. srpna byl přemístěn z Ostravy vojenský lazaret do zdejší školy a do Sokolovny. Pobyl tu však jen 14 dnů od 29. srpna do 10. září.

Po tomto náletu byl opraven ve škole veřejný protiletecký kryt. Tyto nálety se opakovaly zejména 14. října, kdy spadly bomby na Podlesí, ale mimo rozbití několika oken nenadělaly škody, a na podzim byl poplach téměř každý den. Americká letadla létala z Itálie do Horního Slezska, kde ničila průmysl. U nás již bomby neshazovala, jen na Ostravu opakovala několik útoků. Naši obec jen přelétala a to bylo téměř denně. Jak hlásilo rádio, že Američané jsou nad Vídní a letí na sever, byl u nás vyhlášen poplach a za několik minut blížil se již zlověstný hukot motorů.

Mnozí lidé se již po nabytých zkušenostech (a jak viděli rozbitou část Ostravy po vybombardování) uchylovali po poplachu do úkrytů a sklepů, ale velká část jich pozorovala letadla venku. Bylo to zpravidla ve dne, kolem poledne a za slunného počasí. Letadla se leskla jako stříbrné rybky na obloze. Za večera a noci, když byla spouštěna spousta světelných raket a osvětlené výbuchy bomb v duhových barvách, to poskytovalo krásnou a jedinečnou podívanou. Byl to tak půvabný ohňostroj, jaký nikdy a nikde za mírových dob nelze vidět. Za hoření světelných raket chrlila protiletadlová děla světelné paprsky střel v různých barvách, které se mísily se svědky vybuchujících bomb, jež vydávaly strašlivý rachot a oslepující záblesky.

pokračování příště