Město Vratimov
Město Vratimov Oficiální stránky města

Kronika města Vratimova – část 3.

Kronika města Vratimova – část 3.

Nářečí již mizí a řeč obyvatelů zdejších pokročilým vzděláním školním se hodně přiblížila řeči spisovné. Zřídka uslyšíme ještě a to u starších lidí, že říkají jo místo já, mom, nebo dokonce mum místo mám, sino místo seno, ale šeno je dosud obvyklé, říká se skorem všeobecně budě místo bude, v 2. osobě čísla množného měkčí se zpravidla koncovka e: vítě, mátě, co dělátě, kopejtě a sušítě, také jinde měkčí se to e: pletě, metě, těplo. Některé názvy: místo brambory říká se všeobecně kobzole, místo jetel obyčejně ščudlovina, ščudlek i končina, místo rež říká se namnoze obilí, místo pšenice žito aj. O nějakém svérázném kroji nemůže se u nás mluviti, v dávnější době byl obvyklý vesnický střih šatů, jako jej nosí dosud starší lidé, kterých se ta paráda ještě nechytla. Vdané ženské nosily před 50 lety na hlavě čepec. Stará móda u mladších , hlavně ženských, vymizela a všechno chodí už v městských šatech, šátek nebo šála na hlavě u dorostu mizí, vše nosí už klobouk, říká se též pudlo na hlavě; vlasy přistřihnuté na "mikado" a sukýnky krátké. Vesnický svéráz už vymizel, což neznamená nikterak pokrok, nýbrž zpanštělost.

Spojení obce s ostatním světem

Až do roku 1872 nebylo vůbec žádného železničního spojení mezi městy Frýdkem a Ostravou až do vystavění ostravsko-frýdlantské dráhy. Avšak nádraží neb zastávky nebylo ve Vratimově ani v prvních I0 ti letech dráhy, chodilo se na nádraží do Kunčic n. O. Štace zřízena ve Vratimově teprve v roku 1882, kdy už byla továrna v chodu a zastávka zde byla nutná, skladiště pro náklad zboží dosud zde není, odesílá a přiváží se vše z Kunčic. Až byl provoz na ostravsko-frýdlantské dráze asi v roku 1872 zahájen, byla jedinou komunikací mezi Frýdkem a Ostravou okresní silnice. Pošta zřízena ve Vratimově v roku (nedoplněno), do té doby obstarával listonoš poštovní dopravu z Kunčic do Vratimova, telegraf přišel na poštu v roku (nedoplněno), telefon (nedoplněno). Dokud nebylo českých středních škol ve Slezsku, velmi zřídka studoval některý hoch a to na německých školách v Těšíně, kam bylo z Vratimova nejblíže; teprve po zřízení českého gymnasia v Opavě, později v Místku a Mor. Ostravě, rozmnožil se počet studujících ze zdejší obce. Buďtež zde uvedeni dosud žijící rodáci z Vratimova, kteří studovali a zaujímají různá postavení ve veřejném životě, i s udáním případně jejich vojenské hodnosti dle stavu z roku 1929.

Josef Vašíček, nar. na čís. 73, studoval na německém učitelském ústavě v Těšíně, je řídícím učitelem ve Vratimově. Alois Kaloč nar. na čís. 9, vrchní účetní rada důchodkového úřadu v Opavě v. v., nadporučík v zál., první z Vratimova, který studoval na českém gymnasiu v Opavě. P. Alexander Brož, nar. na čís. 23, studoval na německém gymnasiu v Těšíně, farář v Janovicích. Dr. Viktor Lyčka, nar. na čís. 6, lékař ve Vizovicích, za války plukovní lékař. Jaroslav Onderek, nar. na čís. 60, aktuár u okresního úřadu ve Frýdku. Bohumír Kahánek, nar. na čís. 261, úředník továrny na celulosu ve Vratimově, nadporučík v záloze. Rudolf Polach, nar. na čís. 166, závodní inženýr v továrně na celulosu ve Vratimově, nadporučík v záloze. Ing. Karel Vavřík, nar. na čís. 22, stavební komisař u hrazeni bystřin v Opavě, nadporučík v záloze. Bohumil Mojžíšek, nar. na čís. 170, úředník okresní nemocenské pojišťovny v Místku, podporučík. Josef Klega, nar. na čís. 21, úředník zemědělské nemocenské pojišťovny v Opavě, nyní ve Frýdku. Alois Vašíček, nar. na čís. 114, úředník Občanské záložny ve Slezské Ostravě. Otakar Lyčka, nar. na čís. 6, statkář v Hrabové, absolvent střední hospodářské školy v Opavě. Jan Lyčka, absolvent obch. akademie.

Z kunčické části připojené k Vratimovu:
Leopold Kožušník, nar. na čís. 256, učitel v Janovicích, zemřel ve válce v Žiwci. Pater Jan Kožušník, nar. na čís. 256, farář v Černé Vodě u Frývaldova, zemřel. Ing. František Kožušník, nar na čís. 256, inspektor Ústřední hodpodářské spol. v Č. Těšíně, nyní v Opavě. Antonín Kožušník, nar. na čís. 256, městský tajemník v Čáslavi. Jaroslav Kožušník, nar. na čís. 256, soudce v Mor. Ostravě. Všechny děti jedněch rodičů Jana Kožušníka, domkáře a obuvníka. Rozvrstveni občanů ve Vratimově dle politické
Vzmáhající se průmysl jednak v obci samé, jednak v celém ostravském kraji přispěl nemalou měrou k novému rozvrstvení obyvatelstva vratimovského. Nastal příliv průmyslových dělníků do obce, kteří se tu ubytovali z počátku jen v nájmu, později si zakupovali a stavěli si domky na pozemcích velkostatku (Na Hermaně a jinde). Noví osadníci tito byli živlem podstatně odlišným od starousedlého obyvatelstva vratimovského. V obci vznikly dvě skupiny obyvatelstva namnoze navzájem na sebe nevražících a idylické kdysi poměry ve Vratimově vzaly svůj konec. Nové doby již mnozí nechápali, starousedlí občané dovedli sice hájit českost Vratimova, jim byl národ nade vše, ale sociální boje, které přinesla doba pováleční, byly jim proti mysli. Jaké rozvrstveni obyvatelstva vratimovského nastalo po deseti letech poválečných, vidno z výsledků volby do národního shromáždění v roce 1929.

Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu obdržela 161 hlasů. Československá strana lidová 136 hlasů. Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská 94 hlasů. Čuříkova slovenská ludová strana 17 hlasů. Československá národní demokracie 61 hlasů. Liga proti vázaným kandidátním listinám 7 hlasů. Československá strana národně socialistická 260 hlasů. Komunistická strana českoslov. (sekce III. internacionaly) 202 hlasů. Československá sociálně demokratická strana dělnická 390 hlasů. Německé kandidátky 55 hlasů. Celkem odevzdáno 1383 hlasů

Jako všude vyžádala si válka četných oběti, vesměs lidí mladých, kteří položili svůj život buď na bojišti aneb následkem zranění a válečných útrap zemřeli v nemocnicích.
Z Vratimova jsou to tito:
Baláš Josef, dělník, vesměs ve Vratimově
Bolek Ludvík, dělník
Brož Felix, rolnický syn
Dobeš Emil, dělník
Duksa Adolf, horník
Gotfrýd Jan, dělník
Hrdý Josef, rolnický syn
Hrdý Karel, rolnik
Chlupatý Alois, horník
Chovanec František, učitel
Kaloč Emil, rolník
Kožušník Klement, učitel v Janovicích
Kožušník Leopold, profesor v Mor. Ostravě
Kuras Josef, dělník
Maceček Karel, horník
Mandok Leopold, horník
Michenka Karel, horník
Motloch František, horník
Pavlosek Alois, dělník tov.
Skarka Adolf, hutuík
Skarka Rudolf, tov. dělník
Sovka František, stud. gymn.
Stibor Jan, horník
Saja Eduard, tov. dělník

pokračování příště
 

Datum vložení: 5. 5. 2011 0:00
Datum poslední aktualizace: 5. 5. 2011 0:00