Město Vratimov
Město Vratimov Oficiální stránky města

Kronika města Vratimova, část 68.

Kronika města Vratimova, část 68.

Rok 1941

O prázdninách odešel do pense zasloužilý ředitel měšťanské školy František Hrbáč. Narodil se r. 1884 v Ostravě a do Vratimova přišel v r. 1918 jako první ředitel nově zřízené matiční měšťanské školy. Jeho příchodem do obce nastal rušný kulturní život v obci, oživil sokolskou jednotu a hned v r. 1918 po osvobození národa tuto vedl, pracoval nezištně a obětavě ve všech oborech kulturní činnosti. Založil kino ve Vratimově jako kino sokolské. Byl to člověk povahově velmi dobrý, obětavý a šlechetný. Někdy se setkal s neporozuměním, ba i zlobou. Jeho celý pobyt ve Vratimově od r. 1918 až do odchodu do pense je vrouben obětavou prací pro občanstvo a kulturní povznesení obce. Nebylo mu však dopřáno klidu a odpočinku v pensi, ježto za několik týdnů po nastoupení pense byl pro účast na odboji proti Němcům gestapem zatčen a uvězněn, později odvezen na pevnost Wohlau u Vratislavi v Německu. Na jeho místo jako ředitel měšťanské školy přišel Antonín Tobola, rodák z Dolního Sklenova. Studoval gymnázium v Místku a 12 let působil na státní škole ve Vítkově. Také na obecní škole nastala změna. Do pense odešel řídící učitel Alfred Kožušník, rodák ze sousedních Kunčic.

V tomto roce bylo gestapem (německou policií) několik občanů, mezi nimi členové odboje, o němž se zmiňuje v r. 1939 Rudolf Slíva, Ladislav Mojžíšek a Jan Žemla, zatčeno.

Občanstvo žilo v neustálém strachu z násilí Němců, kteří i bezdůvodně zatýkali lidi a věznili je. Za neopatrné slovo byl občan odvlečen do vězení a tam utýrán k smrti. Tak byl 29. listopadu ubit v koncentračním táboře Osvětimi občan Karel Velčovský, majitel domu č. 411 na Podlesí. Němci, chtějíce vyrvati světlou památku presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka ze srdcí našeho lidu, začali ho v novinách a rozhlase tupiti a hanobiti. V naší obci dali odstraniti jeho pomník a místo, kde stál, před školou muselo býti zahlazeno tak, aby nebylo znáti, kde pomník stál. Pamětní listiny, vložené do základu pomníku v zemi tam však zůstaly.

Z římskokatolického kostela byly odvlečeny zvony, ponechán jen malý zvonek ve věžičce nad oltářem. Rovněž z kaple statku č. 2 (z usedlosti Františka Fajkuse, dříve Viktora Míčka) byl odvlečen zvonek, starý přes 70 roků. Z kovu těchto zvonů byla vyráběna děla a náboje. Zajímavým nedopatřením úřadů nedošlo k odvlečení zvonů na československém kostele.

 

pokračování příště

Datum vložení: 7. 7. 2017 0:00
Datum poslední aktualizace: 7. 7. 2017 0:00
Autor: